Umbrografie čili Strašidlopis

Nad malebným údolím řeky Otavy, která v těchto místech spěchá kolem Annína k Sušici, se až do výšky 617 metrů nad mořem zvedá vrch Mouřenec, na němž se v dávné minulosti nacházela pohanská svatyně.

(Citováno ze Seznam.cz - Jan Kaše) 

"V rohu na půdě je stará skříň. v šeru a pokryta prachem tam stojí již drahná léta, plná starých knih a papírů. Nedávno jsem z ní vytáhl zelené papírové desky, na kterých bylo obyčejnou tužkou napsáno Horní Vltavice. Staré dopisy, složenky a různé doklady z doby těsně po druhé světové válce. Několik listů a ručně psaných poznámek se týkalo události, která je již zapomenuta, ač někteří aktéři ještě žijí. Z tohoto důvodu neuvádím plná jména...."

/Jaroslav Pulkrábek/

Více v příspěvku.

Muří kříž. 

Aby se noční můře zabránilo ve vstupu do komory, kde se spí, má se na pažení (zárubeň) dveří či do nohou postele namalovat muří kříž. Je to vlastně hvězda, ale může mít účinek jen tenkrát, když se čára vede bez přestávky jedním jediným tahem.

Z knihy Karla-Heinze Reimeiera "Irrwurz" (Bludný kořen), který v první části(pověsti z Vimperka a okolí) knihy použil vzpomínek, které s sebou přinesl z někdejšího domova Leopold Kralik, potomek slavné sklářské dynastie z Lenory (Eleonorenhain) a po válce učitel na státní odborné škole v Grafenau. 

Další pověst v příspěvku....

Předek majitele sklárny Králíka z Lenory pořádal jednou bál. Bylo to zrovna ve svátek sv.Krista, kdy se vůbec nemělo tancovat. Měl být taky předveden tanec obnažených žen. Když byla o půlnoci dámská volenka, přišla od okna paní, která byla krásnější než všechny ostatní.

(z knihy Ferdinanda Valenty-Tenkrát na Šumavě)

V Těšíně, ve Vyšší bráně se jednou jeden člověk díval oknem. a viděl na dvoře čtyři smrtky. Měly na sobě bílá prostěradla. Jedna z nich napadala na nohu a zpívala: " Kdo užije bedrník, čertinec, děchtinec, kdo kozinec užije, tomu se nic nestane."

....

O Studeném vrchu a jeho okolí se traduje řada pověstí a legend. Podle jedné z nich tady kdysi na vrcholku pracoval uhlíř, který zde v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn byl ale obávaným pytlákem, což jednou tak rozzlobilo brdského patrona Fabiána, že začal jeho tatíkovi sfoukávat plameny v milířích, aby si synka drobet vycepoval.

Nejen četné pověsti ze Stašska i Povydří vyprávějí o šumavských obrech. Zůstalo po nich nejen jméno Obřího hradu (Reckerberg) u osady Popelná nad údolím Losenice nedaleko Nicova (Nitzau), ale z paměti stašského pomezí i daleko v bavorské zemi žije dosud také vzpomínka na skutečného lidského obra jménem Rankl-Sepp.

Víte, jaká vesnice má hlášený největší výskyt "potvrzených" duchů ve Velké Británii?

Na konci Křenové ulice na břehu Svitavy stojí krásný sloup. Vypadá jako gotický, ale učení mužové dodnes nevědí, kdy, kým a proč byl postaven. Pověst však říká, že jej zbudoval český král Vratislav II. Měl připomínat, že zde byl zavražděn Zderad ze Švábenic....

Kámen ten vypíná se na příkrém úbočí vrchu Rýsova, a to z hradiska starožitného, náspem obehnaného, maje asi 40 m v obvodu. Podoben je trojhrannému, zkomolenému jehlanci, jehož výška asi 6 metrů činí. Skalisko jes opatřeno rýhami, důlky a trhlinami, jež lid za "čertovy pece" nebo "čertovy vidličky" pokládá, a to proto, že některé části jeho jsou do červena vypáleny.