Krtek a myštice
"Tys přece jen zlosyn," dí myš krtkovi; "živíš se loupeží."
"Nechci se s tebou hádati, myštice," odpověděl krtek; "kdybych ale i v pravdě největším byl zlosynem, tedy aspoň vše, což činím, činím po tmě a s ničím se nevyzrazuji."
"To se tobě tak zdá," pravila mu na to myš, "vskutkuť ale tomu není tak. Někdy přece na světlo vyjíždíš a bezděky děláš znamení zloby své nad hlavou svou."
Naučení: Nechť se zlý člověk pokrývá jakkoli; někdy přece mimo nadání (=znenadání) projevuje zlobu svou.