Pověsť a stín
Člověka, cestou jdoucího, provázel jeho stín. Dohonila ho stojazyká pověsť a uzřevši stín, hned se k němu přibočila, řkouc: "Zdráva buď, sestro má."
Velmi se divil stín řeči této a ptal se na důvod tak blízkého příbuzenství.
"Ty jdeš, " vece pověsť, "již před člověkem, též za ním a již větší jsi než tělo jeho, též menší. Té povahy jsem i já a protož zacelo z jedné jsme pošli matky."
Naučení: Ledacos se mluví o člověku tu, kde byl, a kam jde, ale zřídko se to srovnává s pravdou.