Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pán z Mainhardů a trpaslík

14. 3. 2007
Mainhard, hrabě tyrolský, který na rozkaz císaře Rudolfa Habsburského města Steier a Kärtnen získal a kterému byl pak udělen predikát vévody korutanského, žil ve sváru s hrabětem Ulrichem z Heunburgu. S tímto bojoval i Wilhelm ze Scherfenbergu, nevěrný a nevděčný leník Mainhardův.

 V následující bitvě byl Wilhelm, pán ze Scherfenbergu, pohřešován, a tak se ho vydal hledat Konrád z Aufensteinu, který za Mainharda bojoval.. Našel Scherfenberga ležet v písku, probodaného kopím, měl sedm ran a prožíval děsivá muka. Pán z Aufensteinu se ho zeptal, zda je Wilhelm ze Scherfenbergu. „Ano a vy jste pán z Aufensteinu…skloňte se ke mne blíž…“ řekl Scherfenberg namáhavě: „vezměte si tenhle prsten, dokud jej budete mít, světská sláva a bohatství vás nikdy neopustí.“ Mezitím přijel Heinrich z Toldu a slyšel, že to je Scherfenberg, kdo tady leží. „Tak to je ten,“ řekl: „kdo svoji věrnost mému pánu porušil? Ten podlý čin pomstil v této hodině bůh.“


Pacholek musel smrtelně raněného na koně položit, ale on při tom duši byl vypustil. Tu poručil pán z Toldu, opět ho tam, kde před tím ležel, položit. Potom byl Scherfenberg oplakáván svými muži a ženami. S tím prstenem, který dal Scherfenberg pánovi z Aufensteinu, je však spojena tato legenda:


Jednoho dne viděl pán ze Scherfenbergu na poli pod svým hradem podivuhodný výjev. Na čtyřech dlouhých zlacených žerdích, které nesli čtyři trpaslíci, byla zavěšena nebesa a pod nimi jel trpaslík v královském oděvu se zlatou korunou na hlavě . Sedlo i uzda koně byly pobity zlatem, zdobeny drahými kameny, stejně jako všechna drahocenná roucha. Scherfenberg se zastavil a díval se, pak popojel blíž a sundal svůj klobouk. Trpaslík jej pozdravil, řkouc: „Wilhelme, Bůh s vámi!“ „Odkud mne znáte?“ zeptal se Scherfenberg. „Tím se netrapte.“ řekl mu trpaslík: „že mi nejste neznámý a znám vaše jméno. Já vás vyhledal pro vaši zmužilost a věrnost, o které jsem mnoho slyšel. Jeden mocný král je mým soupeřem o jednu velkou zemi, o kterou vedeme válku, a on mne o ni chce lstí připravit. Za šest týdnů je mezi námi domluvena bitva, můj nepřítel je ale velmi silný. Všichni mí přátelé mi radili získat vás do svých řad. Jestli se té bitvy zúčastníte, tak vás učiním silným, že jestli on si obra vezme, vy na něj stačíte. Vězte, dobrý hrdino, opásám vás tímto pásem a ten vám dá sílu dvaceti mužů.“ Scherfenberg odvětil: „Když mi tolik důvěřujete a mojí odvážnosti si ceníte, vstoupím do vašich služeb, ať se stane, co má se stát.“ Trpaslík řekl: „Nebojte se, pane Wilhelme, že mělo by to býti tak strašlivé, ne, ve mně žije křesťanská víra ve Svatou Trojici a v Boha zrozeného z lidské matky.“ Tím se Scherfenberg potěšil a slíbil, že když ho smrt nebo nemoc nepostihne, v tu pravou hodinu přijde. „Tak přijďte ve zbroji, na koni a s jedním pacholkem na toto místo, ale nikomu o tom neříkejte, ani vaší ženě, jinak bude celá věc ztracena.“ To vše Scherfenberg slíbil. „Pohleďte!“ pokračoval trpaslík: „Tento prsten nechť je svědkem naší domluvy, nasaďte si jej bez otálení, neboť budete-li žít třeba tisíc let, dokud jej budete mít, nikdy vás štěstí neopustí. Buďte statečný a svou věrnost mi zachovejte!“


Když se vrátil domu, bylo připraveno jídlo a každý se ho ptal, kde byl, ale on nic neřekl a od této hodiny nebyl tak veselý jako dřív. Nechal si zaopatřit koně, brnění vyspravit a poslal pro zpovědníka. Tajně učinil upřímnou zpověď a přijal se zbožností tělo Páně. Jeho žena se chtěla dovědět od zpovědníka pravdu, ale on ji zprvu odmítal. Tu poslala pro čtyři nejlepší přátele, kteří přivedli kněze do komnaty, dali mu nůž na krk a vyhrožovali mu smrtí, dokud neřekne, co byl slyšel.


Když se to byla žena konečně dozvěděla, poslala ony přátele k Scherfenbergovi a oni ho museli tajně vzít stranou a na jeho plány se vyptat. Když jim ale nic nechtěl vyjevit, řekli mu po lopatě, že oni vše vědí, jak on na téhle řeči vidí, až je nakonec s pravdou seznámil. Nyní mu začali jeho úmysl rozmlouvat a prosili ho úpěnlivě, aby od té cesty upustil. Scherfenberg ale nechtěl svoji věrnost porušit a řekl, že jestli to udělá, tu ode všech dobro odejme. Jeho žena ho však utěšovala a neupustila od toho, dokud ho těmi velkými prosbami nepřemluvila zůstat doma; však byl přesto nešťastný. Jednoho dne, asi za půl roku nato, jel jako poslední za svými lidmi cestou na pevnost Landstorz. Tu vedle něj přijel trpaslík a pravil: „Kdo vaši mužnost vynášel, ten v hrdlo lhal! Jak jste mne oklamal a zradil! Jste si tímto hněv Boží a slzy dobrých žen vysloužil!. Vězte, že vaše budoucnost bude plná proher a ten prstýnek vám ničeho dobrého nepřinese, neboť vy musíte se svou ženou a svými dětmi žít v chudobě!“ a popadnul Scherfenberga za ruku a chtěl mu prsten strhnout. Ale pan ze Scherfenbergu strhnul ruku zpět, do trpaslíka strčil a ujížděl přes pole pryč. Ti, kteří před ním jeli, nic nebyli zpozorovali

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář