Brněnské pověsti - Tortensonův čert
Při chůzi k bráně, která tvoří vstup do hradu Špilberku, můžeme na hradební zdi pozorovat roztroušeně zasazené kamenné dělové koule a také vyčnívající kamennou hlavu. Vypráví se, že koule jsou vystřelené ze švédských děl a hlava je čertova.
Švédský generál Torstenson dlouho bezvýsledně obléhal Brno a chtěl se zmocnit města i Špilberku. Jeho děla posílala na hradní i městské bašty pěknou hromádku železných i kamenných kulí. Některé vykonaly své ničivé dílo, jiné nedoletěly a některé koule uvázly. Husté řady švédské pěchoty nastupovaly proti hradu a městu ve dne v noci. Útoky bývaly prudké, ale obhájci vždy nepřítele odrazili.
Neúspěch Torstensona rozhněval. Po jednom z dalších nezdařených útoků vztekle vzkřikl: „Už snad jenom čert mi může pomoct zvítězit. Za pomoc bych mu dal třeba i duši!" Tu se před ním rozevřela země, vyšlehl z ní oheň a z hustého sirnatého čmoudu vyhlédla na překvapeného generála šklebící se rohatá hlava čerta, který pronesl: „Pomohu, miláčku, pomohu! Líbíš se mi. Mám již dávno zálusk si tě přivést do pekel."
„Fuj, satane, to jsem se lekl! Ale když už jsi tu, sepišme smlouvu. Když se zasloužíš o to, abych získal Brno, dám ti svou duši. Ale do smlouvy si zapiš, že když nezvítězím, žádná duše nebude a budu tě až do pekla pronásledovat," zabručel zachmuřený Torstenson.
Čert se zachechtal, až se koně plašili. „Cha, cha, cha, nestraš, generále! Ty o mně pochybuješ?" A dodal: „Nejprve se musíme zmocnit Špilberku. Z něho budeme potom házet Brnu nepříjemné dárky a město se rádo vydá do tvé moci." „Ale jak se dostat na hrad? Brány a hradby jsou dobře hájené." „Nabij mne do děla a vystřel na Špilberk," poradil generálovi čert. „Já tam prolomím zeď a připravím ti cestu."
Torstensonovi se nápad zalíbil. Nabili čerta do děla a vystřelili. Čert dopadl šťastně až na hradební zeď, ale neprorazil ji, poněvadž ta byla vysvěcena, když se Švédové blížili k Brnu. Uvíznul v ní a zkameněl.
Zdroj: http://www.tulaci.net/view.php?cisloclanku=2008110001