Jdi na obsah Jdi na menu
 


Můra a morous - z Bakova nad Jizerou

10. 9. 2008

Můj Tatínek byl také morous. To se pozná lehce. Takovej muskej nebo ženská mají srostlý voboší a plný nohy. Dyž na někoho morous de, tak mu vodejde duše s těla a doma vostane jenom tělo. Dyž to žádný nevidí, je dobře, ale dyby někdo na toho morousa v ty chvíli šáhl, hned by tělo umřelo a žádnej ho už nezkřísí.

Na mě chodila můra, nebo to byl - kdo pak ví - a maminka mi dávala pod hlavu pod peřinu sekyrku a březový dříví, alenic to nebylo platný.

Dusila mě často a nikdy sem se z toho nemohla probrat. Také na Zemanku chodil morous, ale ta si pomohla. Vona mu řekla: „Přijď si zejtra pro krajíc chleba s máslem." Ráno se votevřely dveře a přišel můj otec. Vzal krajíc, nic neříkal a šel. A podle toho se pozná, kdo je můrou nebo morousem. Jen mu něco slíbit.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář