Šlovický vodník
To měl tehdá šlovický mlynář velké trápení s vodníkem. Když bylo nejvíce práce, vodník zastavil mlýn nebo zablokoval stavidla. Také zamotával sítě na odchyt ryb, po nocích všude šplíchal vodu, porážel nábytek, rozhazoval obilí a vůbec tropil samá lotrovství. Mlynářská chasa a mleči se proto šlovickému mlýnu začali vyhýbat. Mlynář, který už málem padl do rukou lichvářů, zkoušel kde co, aby hastrmana z mlýna vypudil, ale marně.
Až jednou přišel do mlýna krajánek a požádal o
nocleh. Mlynář pocestnému pověděl o vodníkových nočních rejdech, ale ten
měl pro strach uděláno. Byl to dobrý muzikant. Po večeři začal hrát na
housle tak líbezně, až hudba přilákala vodníka, který začal škemrat,
aby ho naučil také tak hezky hrát.
Krajánek přichystal na vodníka lest.
Řekl mu, že má křivé prsty, a proto mu je musí nejdříve narovnat, aby
mohl lépe hrát. Vyvrtal do stolu deset děr a přikázal hastrmanovi, aby
do nich strčil prsty. Zespoda je přichytil tak pevně, že jimi nemohl
ani pohnout. Pak odepjal pásek a začal zeleného mužíka vyplácet.
Přestal, až když mu slíbil, že se už ve mlýně nikdy neukáže. Krajánek
ještě pro jistotu několik nocí ve mlýně přespal, aby se přesvědčil, že
vodník svůj slib splnil. Potom se vydal na další cestu.
A ve šlovickém mlýně už ani jedinkrát zle nezašplounalo.