Zlý muž
25. 9. 2007
Když jednoho večera v adventu ve stáji krmil a
měl dát do žlabu poslední vidle sena, tu byl pojednou neviditelnou
rukou uchopen, zvednut do vzduchu a unesen. Jeho dlouhou nepřítomností
byli domácí lidé znepokojeni, avšak nenalezli po něm ani stopy. Jenom
vidle byly zaraženy do hromady řezanky a vedle stály jeho dřeváky.
Protože v tom nic dobrého neviděli, modlili se každého večera za něj.
Tu jednoho dne se otevřely dveře během modlení a ztracený muž vlezl do
jizby po čtyřech. Stěžoval si na to, že mu někdo odnesl dřeváky. Má prý
v nohou takové bolesti, že nemůže na ně našlapovat. Tu se ho otázala
jeho žena:"Muži můj, kde jsi byl tak dlouho?" Tu odpověděl na to, jak
byl nesen vzduchem a byl by nesen bůh ví kam, kdyby se nad ním Panna
Maria nesmilovala a poslala mu na pomoc strážného anděla. Přišli spolu
širokou silnicí, která vedla do pekla. V tom pekle seděli navěky
zavržení na žhavých stolicích, byli mezi nimi také někteří, které dobře
znal. Nyní byl doprovázen k očistci. Zde seděly ubohé duše a prosily se
sepjatýma rukama o pomoc. Potom se dostali na velice úzkou, trnitou
pěšinu, která vedla k nebi. Tu seděla Svatá trojice ve věčné slávě.
Poučujíce jej a upomínajíce, vrátili jej jeho průvodci zase tam, odkud
byl unesen. A skutečně, od onoho dne byl tento muž docela jiným
člověkem. Svému sousedovi, váženému člověku, který byl také nějaký čas
purkmistrem, se přiznal, že mu z lesa odcizil vůz hrabanky. Prosil jej,
aby mu řekl, co by tato hrabanka stála, že mu jí rád zaplatí. Griepl mu
ale krádež odpustil. Na to mu ten muž řekl: "Pane sousede, vzdejte se
svého úřadu, neboť mnoho úředníků sedí v pekle". Děvečce zakázal
pískání, neboť je to podle jeho názoru hřích. Konečně mu farář zakázal,
aby o tom dále mluvil, co na onom světě viděl. Muž zapomněl na onom
světě svůj klobouk a tvrdil, že bude muset umřít, jestli se k němu
klobouk vrátí. A skutečně, nejbližší popeleční středu ten muž zemřel,
vykonav napřed pokání. (Hans Watzlik)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář