Divoká honba
Divoká honba je, na rozdíl od většiny dosud jmenovaných, strašidlo kolektivní, tzn. že ač z jednotlivých duchů v ní obsažených jde hrůza i samostatně, raději se sdružují do velkého houfu - asi pro větší effekt. Patří do ní bezhlaví jezdci, ohniví psi a koule, ďábli a raráši a další, v davu děsu nerozpoznatelné obludy. Praví se, že o půlnoci Divoká honba v lese loví duše hříšníků, které prohání po šírém kraji a posléze je roztrhá. Je přísně zapověděno, pokud uslyšíte honce volat v noci "haló, haló", přidat se voláním k nim. Pak vás mohou začít též pronásledovat a vaše křehké tělo by se pak pod jejich pařáty rozložilo na prvočinitele.
Tak se vypráví příběh jednoho mlynáře, který se tak jednou v noci vracel z hospody a zaslechl Divokou honbu. Z bujnosti a opilosti si taky zavolal - pak si ale uvědomil svou chybu a rychle utekl do mlýnice. Vše v lese utichlo a teprve po chvíli se na zápraží mlýna objevila statná postava Divokého lovce, třímajícího v ruce zajíce. Lovec zavolal: "Pomáhals nám honit, tož s námi i jez!" Mlynář však pečínku odmítl. Lovec se šíleně zasmál a roztrhl zajíce vejpůl se slovy: "Dobře´s udělal, že´s odmítl - bylo by se ti vedlo jako tomu zajíci!" a zmizel. Mlynář od té doby chodil z hospody raději už před jedenáctou.
Další údaje zde: http://www.kpufo.cz/wkt/hon.htm