Duchové stromů
Někdy se zjevovali v podobě mužíčků, někdy se prý ve stromech skrývali ďáblové... Ostatně - jen díky duchům stromu se v Jiráskově Lucerně vše v dobré obrátí..
Takto se vyprávělo na Šumavě... V revíru u Bílého potoka chtěl dřevorubec kdysi porazit strom. Když doň sekl poprvé, vyskočil ze záseku malý mužíček a dřevorubce prosil, ať již více neseká, slíbil mu dokonce hodně peněz. Dřevorubec však byl nátura psí a milému mužíčkovi uťal jedním rázem hlavu. Z rány se ale začala hrnout spěchem voda. Dřevorubec se ulekl, chtěl utéct, ale krev se mu lepila na boty, takže neučinil ani krok. Teprve po dlouhém snažení se mu podařilo odlepit a dobelhat se k Bílému potoku - tam však na krvavé podrážce uklouzl, obě nohy si zlomil a ve vodě bídně zahynul. Zjevuje se od té doby každou půlnoc v lese a s nářkem jakoby se stále belhal krvavým močálem. (Hans Watzlik: Böhmerwaldsagen, 1921)