Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klepálek

10. 10. 2006

Klepálek je jeden z řady malých, neforemných a nepěkných skřetů, kteří se po Šumavě pohybují. Podobně jako Hejkal, Hojman, Český muž nebo Stilzel s chutí skáče Klepálek lidem po zádech a nechává se vozit, drásajíc při tom lidi do krve. Zde dvě z pověstí:

Jednou šel sedlák z Gabrielky z hospody, kde prohrál hromadu peněz, domů, do Kašperských hor. Po cestě uviděl na hřbitovní zdi sedět Klepálka, jak si šoupe nohou o nohu. Prohra v kartách a Klepálkův klid ho tak rozlítily, že utrhl větěv se stromu a Klepálka s ní švihl přes krabatý obličej. Ten strašně zaječel a skočil sedlákovi za krk tak prudce, až se natáhl jak široký, tak dlouhý. Pak ho za vlasy zase zvedl a drendil s ním po lese. Lidé, co u lesa pracovali na poli, slyšeli Klepálkovo "Vjé" i "Hot", ale báli se přispěchat sedlákovi na pomoc, ač ten strašlivě křičel. Až druhý den našli sedláka v lese s vyvalenýma očima a zlomeným vazem.

To mlynář v hamerském mlýně dobře věděl, jak na Klepálka. Nosil totiž kolem krku provaz, na kterém se už dva oběsili. Klepálek se vždy pokoušel skočil mlynáři na krk, ale o oprátku si pokaždé popálil ruce. Mlynář věděl, že na něj Klepálek nemůže, a tak si z něj tropil často šprýmy. Až jednou dokonce Klepálka chytil a začal ho na větvi věšet právě v oné oprátce. Jenže Klepálek najednou zabral a celý provaz se rozpadl na malé kousíčky. Klepálek v tom okamžení zmizel.
Mlynář věděl, že je zle - další kus oběšencova provazu už neměl. Neodvažoval se tedy ani ze mlýna na mši. Jednou si ho ale Klepálek přeci jen vyčíhal, skočil mu na záda a rval mu vlasy i kusy masa z těla.
Mlynář brzo na to zemřel a když ze mlýna nesli rakev, Klepálek seděl na větvi v koruně stromu a sípavě se smál.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář