O choleře (ze Slezska)
V Těšíně, ve Vyšší bráně se jednou jeden člověk díval oknem. a viděl na dvoře čtyři smrtky. Měly na sobě bílá prostěradla. Jedna z nich napadala na nohu a zpívala: " Kdo užije bedrník, čertinec, děchtinec, kdo kozinec užije, tomu se nic nestane." Když si smrtky zazpívaly a zatančily, domlouvaly se kam která půjde. Ta kulhavá řekla : " Já nemohu jít daleko, jsem chromá, zůstanu zde ve městě." Ostatní souhlasily a rozešly se, každá na jinou světovou stranu. Na druhý den, časně ráno, zvonil v Těšíně umíráček. Mor trápil celé Těšínsko, lidé padali jako mouchy , že je hrobníci nestačili ani pochovávat. Nejvíce byli postiženi chudobní a podvyživení. Tam smrtka kosila jednoho po druhém. Radní zakázali zvonit umíráčky, aby se lidé smrti tolik nebáli. Po nějaké době nápor nemoci pominul, ale nebylo chalupy, kterou by nepoznamenala smrt. Člověk, který viděl tančící a zpívající smrtky se zachránil. Po celou dobu řádění moru užíval děchtinec, který získal od uhlířů z životických lesů.
Komentáře
Přehled komentářů
děkuji panu majiteli těchto fantastických stránek jsem velky badatel co se tohohle oboru týče a jsem rád že po dlouhé době je zde příspěvek :)
fabulózní
(Victis, 26. 4. 2012 21:53)