Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stilzel, skřet šumavský

6. 10. 2006

ObrazekTvor, vyskytující se koncem 19. století v pověstech lidu šumavského, německy mluvícího. Prý šlo o nehezkého kluka malého vzrůstu, kterého našel v lese mlynář, spolčený s ďáblem. Kluk se od něj samozřejmě nenaučil nic dobrého a když mlynáře čert odnesl, dostal chuť i na Stilzela. Ten mu ale vypálil rybník, když se mu na záda podepsal třemi křížky, což čert samozřejmě nevydržel.

 Pomstil se mu ale šalbou - Stilzel, kterého vesničané pro jistotu zaměstnali jako pasáka koní /aby neměl čas na lumpárny/, se tak jednou nemohl dopočítat koní - čert ho omámil, takže zapomněl počítat i koně, na němž seděl. Stilzel se tedy nedopočítal, uštval koně a sám se ze vzteku oběsil.

Od té doby se zjevoval v šumavských lesích vždy tomu, kdo na něj jen pomyslel a tomu pak skočil na záda a bušil do něj a nechal se nést až k prvním stavením, někdy slezl až s prvním zakokrháním. Příběhy o něm sesbíral Hans Watzlik v knize "Stilzel, der Kobold des Böhmerwaldes".

Mimochodem - povšimli jste si, že se Stilzel chová podobně, jako známý hejkal? - tj. že "na hejkala se nesmělo volat. To pak sedl člověku na záda, bil ho a kloval. Nedal se setřást a navíc byl každým krokem těžší. Až na domovním zápraží končila jeho moc" /podle vyprávění staříčka J. Nevlovského z Velkého Meziříčí, 1923/. Lze tedy konstatovat, že až na ostrý zoban, který vlastnil hejkal, neboli též houkadlo, se Stilzel choval podobně. Jeho odstranění však nebylo tak jednoznačné - někdy se pustil už za lesem, někdy před vesnicí, někdy až odbily hodiny na věži... Byl to prostě nevypočitatelný darebák. Dávejte si na Šumavě pozor...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář