Vodníci
Narozdil od ohnivých Čertů známých v západní Evropě jsou ruští Čerti často vodomilným druhem sídlícím v jezerech a řekách (do pekla vedla nejkratší cesta skokem z kalinového mostu). Odtud není daleko k Vodníkům, jak je známe my. Jsou tu pravda velké rozdíly. Vodník je samotář nebo žije jen v malých rodinách. Také jeho vzhled je od našich představ Čerta dost vzdálen, ale to není důležité (Démoni si mohou svůj vzhled přizpůsobit prostředí).
Rozhodující je jeho úplná závislost na vodě. V suchu nebo v zajetí suchomilnou rostlinou je vodník zcela bezmocný. Ve svém živlu je ale neporazitelný a má nad ním velkou moc. Je mnoho sort vodníků a liší se od sebe i povahou, která je podobná lidské (vodník může milovat i nenávidět; závidět nebo být štědrý apod.).
Jsou tedy Vodníci dobří, ale i zlí. Ti zlí navíc shromažďují duše lidí, kteří se v jejich rajónu utopili, čímž získávají větší moc a lepší postavení mezi Démony (z téhož důvodu jdou po duších třeba i Čerti). Vztah vodníků s jinými obyvateli vodní říše ať už obyčejnými nebo nadpřirozenými se také odvíjel případ od případu různě, ale v zásadě nebyl nikdy skutečně špatný. Vodníci si občas drželi Pomocníky z řad ryb (kapry, sumce a štiky). Vodník může měnit podobu jako každý Démon (oblíbená byla podoba koně), pokud dodrží některá pravidla (Vodník například vždy produkuje vlhko, takže koňům - vodníkům kape z ocasu a v lidské podobě z šatů). (Autor: Arne)